Přednáška v rámci středečního setkávání vysokoškoláku v Novém Adalbertinu: Křesťanský studentský klub SALAŠ.
Těžko říct, zda má hojnou účast na svědomí lákavé téma nebo kvalita „hosta“, pravdou však zůstává, že kapacita podzemních prostor Nového Adalbertina byla pro tento večer téměř nedostačující. Krátké povídání si pro nás připravil a na zvědavé dotazy pohotově odpovídal kaplan místní akademické obce Tomáš Petráček.
Tématem pro dnešní setkání se kaplan nechal inspirovat na nedávné konferenci „Krize a kairos“. Cílem bylo přiblížit typologii a kriteriologii krize v církvi, specifikovat, co se skrývá pod názvem Černé legendy církevních dějin. V úvodní části jsme vyslechli několik tezí, které popisují, proč je církev v krizi a proč tomu ani nemůže být jinak. Byla zmíněna realita, že ačkoli je církev ve své podstatě božská a svatá, jak vyznáváme, je složena z lidí, jejichž přirozeností je chybovat a dělat i špatná rozhodnutí. Byla zdůrazněna potřeba adaptability církve, přizpůsobivost struktuře a mentalitě současné společnosti, která také není a nebyla vždy samozřejmá. Další teze mluví o nemožnosti dosáhnout ideálu, jakým by církev měla podle evangelia být, o faktu, že se z tohoto úhlu pohledu vždy bude jevit jako nedostatečná.
V otázce církevních dějin padlo mnoho důležitých a zajímavých informací a vysvětlení, pohledy na situace v kontextu doby, přiznání, že církev se ani tolik nebrání uznání viny a selhání jedinců, jako uznání špatných rozhodnutí kolektivních. V následující diskuzi jsme se zabývali vlivem modernismu a antimodernismu na církev, církevními sňatky, paralelou naší církve a islámu, hlouběji jsme pronikli do středověké evangelizace, padlo několik poznámek a vysvětlení k inkvizici, papežství, válkám vyvolaných církví.
Diskuze mírná i diskuze bouřlivější nám jistě přinesla mnoho nového a užitečného a Tomáši Petráčkovi za ni i za celý večer děkujeme.
