Datum:
Zprávu o úmrtí pana prezidenta Václava Havla jsem přijal s bolestí. Velmi si vážím toho, co pro naši zemi udělal nejen jako hlava státu.
Významně se zasadil o svobodu země a později v roli státníka vnášel do veřejného života důraz na mravnost, svědomí a víru v hodnoty, což nebývá v politice obvyklé.
Václav Havel zemřel na území naší diecéze, ke které měl velmi přátelský vztah. I proto, že v jejím čele hned po sametové revoluci stanul otec arcibiskup Karel Otčenášek. Prezident Havel se osobně zúčastnil jeho intronizace a ve svém pozdravu tehdy neopomněl dodat, že se cítí být královéhradeckým diecezánem, protože jeho chalupa na Hrádečku v Krkonoších je na jejím území. To, že patřil mezi nás, je pro nás čest i závazek, abychom ho nyní doprovodili k Pánu svými modlitbami.
S panem prezidentem Havlem jsem se mohl několikrát setkat během svého působení ve Vatikánu. Rád na tato setkání vzpomínám, ať už se odehrála v Římě nebo u příležitosti návštěvy papeže Jana Pavla II. v České republice.
Věřím a v modlitbě prosím, aby milosrdný Bůh otevřel tomuto velkému státníkovi náruč své lásky a přijal ho do věčného života.
Paní Dagmar Havlové i dalším příbuzným vyjadřuji účast na jejich bolestném zármutku.
Bůh dej panu prezidentovi věčné odpočinutí.
+ Jan Vokál, biskup královéhradecký
V Hradci Králové dne 18. prosince 2011
