Letnice
Duch Svatý
Duch Svatý je božskou osobou, která má zásadní vliv na náš vztah k Bohu. Základní orientaci, jak mluvit o Duchu Svatém v katechezi a ve výuce náboženství, nabízí článek prof. Ctirada Václava Pospíšila Vytyčení základních přístupových cest k hlubšímu vnímání tajemství Ducha svatého, a to skrze symboly, jeho přebývání v nás, působení v dějinách spásy.
Neméně důležitá je další nabídka poznání:
Letnice - seslání Ducha svatého - více ZDE
Prvním úkolem křesťanů je udržovat oheň, který Ježíš přinesl na zem (srov. Lk 12,49).
Tímto ohněm je Boží láska, Duch Svatý. Bez ohně Ducha vyhasínají proroctví, smutek vytlačuje radost, zvykovost nahrazuje lásku, služba se mění v otroctví. Vybavuje se nám obraz světla, zažehnutého u svatostánku, který uchovává eucharistii. I když se kostel vyprázdní a nastane večer, i když je kostel uzavřený, ono světlo zůstává rozsvícené a nadále plane. Nikdo je nevidí, a přesto září před Pánem. Stejně tak Duch ustavičně přebývá v našem srdci, jako ono věčné světlo. V každém z nás Duch tvoří originální dílo. Na nedozírném poli svatosti dává jediný Bůh rozkvést rozličným svědkům – všichni jsou si rovni co do důstojnosti, ale zároveň jsou jedineční v kráse, která působením Ducha vytryskla v každém z těch, jež Boží milosrdenství učinilo svými dětmi. Naslouchejme Duchu, volejme k Duchu – onomu daru, kterým nás Bůh zahrnul – a řekněme Mu: „Duchu Svatý, nevím, jakou máš tvář, neznám ji, ale vím, že jsi síla, že jsi světlo, že jsi schopen povzbudit mne na cestě a naučit mne modlitbě. Přijď, Duchu Svatý.“
(Papež František: katecheze Modlitba a Trojice, část 2. Upraveno podle www.vaticannews.va)